Vuml

Antipamflet Hany Horníkové

Včera uplynul právě rok od gen. stávky, kterou jsme společně řekli ne na to v čem jsme žili. Přípravy na den, kdy jsme si chtěli připomenout události loňského roku, probíhají už od září.

Shodou okolností začáná tento týden poněkud jinak než jsme očekávali. Zdá se nám, že atmosféra na naší škole představuje zmenšený model situace v naší společnosti. Klademe si tedy otázku, komu a čemu tato atmosféra prospívá. Proč dnes ustupují do pozadí věci zásadního významu. Studium - získání hlubších vědomostí a širšího rozhledu, v celém civilizovaném světě uznávané morální zásady - a proč nás tolik zaměstnávají záležitosti, které by měly být samozřejmostí.

Jak je možné, že během jednoho dne dokáže několik jedinců, kteří hájí především svoji pohodlnost, zneužít naivity řady svých spolužáků?

Je smutné, že studenti této školy, kteří ještě loni oficiálně vyvíjeli jakous-takous aktivitu, se nyní, když mají možnost využít své vlohy pro cokoliv co má nějaký smysl zmohou pouze na tzv. "prohlášení bezvýznamné skupiny". Je ironií osudu, že výplod jejich ducha zřejmě skutečně bezvýznamný zůstane. Užívat v souvislosti s tímto pamfletem označení signatář je v našich zeměpisných šířkách urážkou všech, kdo se v minulosti zasazovali o skutečná lidská práva.

Zamysleme se společně nad tím, o jaká práva bojují "signatáři" tohoto prohlášení: O své právo vykládat si režim školy tak, jak se jim to právě hodí, od práva na pozdní příchod, přes právo vykuřovat na školním záchodku, až po právo ... na co asi příště.

Jsme přesvědčeni, že nejsou takoví všichni, ale nejvíce je slyšet nyní právě tyto. Doufáme, že stejně jako se začíná ozývat "mlčící většina" ve společnosti, tak i na naší škole se začnou více projevovat opravdoví studenti - ti, kteří by možná mohli svým spolužákům poradit, co to slovo znamená. Možná bude pro mnohé překvapením, že STUDIOSUS = horlivý, snaživý, oddaný vědám, a proto vposledku učený.

Hana Horníková
23. 11. 1990

Zobrazit všechny komentáře k článku  |  Přidat komentář